BIM Revit a ArchiCAD: rychlá čísla nejsou zas tak rychlá

Nástroje pro tvorbu 3D BIM modelů, jako jsou Revit nebo ArchiCAD, přinášejí pro rozpočtování řadu výhod. Zároveň však obsahují i mnoho úskalí, která mohou výsledné výměry výrazně ovlivnit. Ano, z BIM modelu lze získat použitelná čísla, ale pouze tehdy, pokud se v nich rozpočtář orientuje s velkou obezřetností a dokáže domýšlet všechny souvislosti.

Každý projektant do modelu vkládá svůj rukopis a způsob modelování má přímý dopad na to, jaké výměry z modelu nakonec vzniknou. Setkávám se například s tím, že část podhledů je modelována nástrojem „podlaha“, a při vykazování pak mohou být snadno přehlédnuty položky podhledů nebo pomocných lešení. Čela podhledů bývají někdy kreslena jako stěny. Výměra místností, používaná pro výpočet podlah, často nezahrnuje záběhy pro dveře či francouzská okna. Takových drobných nuancí je v BIM modelech celá řada.

Rozpočtář by proto nikdy neměl slepě přebírat „rychlá čísla“ z modelu, ale měl by vždy pochopit jejich vazby, logiku a hlavně úplnost. V praxi se stále běžně stává, že v modelech chybí obklady, omítky, hydroizolační stěrky pod obklady nebo podlahové soklíky. U fasád často není samostatně modelována soklová část z XPS, oddělená od EPS, a o ostění oken ani nemluvě. Střešní vrstvy a jejich vytažení na atiky jsou kapitolou samy pro sebe.

Projektanti se někdy domnívají, že předáním modelu ve formátu IFC mají hotovo a rozpočtář si vše doplní. Je to však velký omyl. Spolupráce mezi projektantem a rozpočtářem musí být aktivní po celou dobu přípravy projektu. Z vlastní zkušenosti vím, že tato komunikace bývá často velmi přínosná i pro samotného projektanta.